Stavění a kácení máje

Jedná se o velmi starou tradici, známou především z Jižních Čech a Slovácka. Májku lidé stavěli jak na vesnicích, tak ve městech. Máj stával na návsi, před radnicí, před zámkem, před kostelem a také před domy vrchnosti a v určitých případech i před domy svobodných dívek. Staví se každoročně 30. dubna.

Česká máje má formu celého stromu, zbaveného – s výjimkou horní části – větví a kůry. V některých případech se holý kmen nechává stát více let a mění se pouze vrchní část, jindy se zas skládá ze dvou či tří na sebe napojených kmenů k dosažení větší výšky. Použitým stromem jsou nejčastěji jehličnany jako smrk, ale lze se setkat také s májkou z břízy. Horní část se zdobí stužkami z látek nebo krepového papíru a zavěšuje se na ni zdobený věnec.

Součástí stavění máje je i uhlídat májku (vrcholový chochol) před hochy z okolních vesnic. Jejich snahou totiž je máj porazit nebo odříznout vrcholovou partii a odnést do své vesnice. Poražená, nebo odnesená májka je pro danou vesnici velkou ostudou. Máji lze uzmout pouze týden před 31. květnem, kdy se máje kácí a to od 6 večer do 6 ráno. Ukradenou máji je pak povinností vykoupit.

Kácení máje se nese také v duchu tradic. Dnešní lidé hrají malé scénky před vlastním kácením. Každý rok na jiné téma.

Kácení máje v MŠ